Tato stránka byla zkontrolována
Žena,
jež neskryje
stínu ni slunci
kruhu boků svých,
rytmu svých ňader,
ani se nepohnouc,
tančím.
Kdybys tak, tygře, vstal!
Kdybych tak ucítila
tropickou výheň tvé krve
zapraskat srstí,
lupiči, trapiči, mamiči
a tvé hrdlo
rozezpívalo džungli mé lásky
sveřepou písní —
což není to krásné, znít nejhlubším hlasem,
což není to krásné, ohni vyletět vstříc,
tygru do tlamy, rozkoši do náruče,
osudu v dlaň?
