Stránka:Hora, Josef - Strom v květu (1920).djvu/46

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Noviny

Snesl se mi na stůl tichý pták,
rozložil bílé své perutě
popsané literami.
Válku, parlament, mass demokratických tlak,
náhody, osudy, tragedie,
šílenství, vášně a nechutě
života, pádící přes lidské šíje,
k snídaní předkládá mi.

Zoufalé mládí, vražda v tmách,
dynamitové akcie,
Lloyd George a ofensiva.
Dívám se, trnu, čtu bitvy a krach,
křídla se rozvila, hřmí a letí,
život je veliký, strašný je
hladolet, žena, muž, děti —
a zlato jim zpívá.

Tak se mi myšlenky míhají,
hnusu kus a kus nadšení
a kus pocitu slávy.
Z azuru v bláto se vrhají,
sjednocují v mém srdci
bídy stesk, lásek snažení
v chuť, do vodopádu vrci
výkřik svůj dravý a žhavý.

Snesl se mi na stůl bílý pták,
rozložil se v papíru syrový cár,

v němž cuká sebou chvat světa.