Tato stránka byla zkontrolována
mezi pobledlé nepřátele národa vyvoleného, by vládl.
Vítězství sladké je, kdekoli najdu ho.
Ale jsem Čech.
Na tebe myslím, má milá, hladová po radosti, nenarozené ještě,
na tebe, matko, opravující u okna tiše svůj šat,
chodě jako zmámený světem, jenž v horečce drkotá zuby.
Dny Evropou letí, života přibývá, hruď dme se,
blíží se, podivně váhajíc, hodina spravedlnosti,
urvané s nebeské báně,
tisíce tázavých očí hledí v osudu tmu,
trhající se zvolna, zvolna na vrchy pohraničními,
za nimiž uhasínají oblaka krve,
prolité pro koho? Pro koho?
Národe můj! Pro tebe? Pro tebe?
Věřím.
