Přeskočit na obsah

Stránka:Hora, Josef - Strom v květu (1920).djvu/37

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Pozdrav tělu

Nechať nás nohy nesou, věrně a vesele.
Spí v daleku obzory modré, kterých jsme neviděli.
Pod mnohým dumavým lesem se táhnou, ticho je tam jako v kostele,
meze s mateřídouškou, na nichž jsme neseděli.

Nechať nás oči vedou, nikdy nás nezradí!
Jsou věci, jichž dotknout se nelze, křehké a krásné.
Jsou — a jak blížit se jim, zrak čistý nám poradí.
Jsou — a když v hořící keř vzplanou, diskretně zhasne.

Nechať nám ruce slouží, přejemné nástroje.
Tajemné gesto života nad pokrmem se sklání.
Vědí, kdy pohladit hedvábný vlas, kdy dáti se do boje
a před majestátem smrti v klín kladou se ve vroucím odevzdání.