žívá důvěry, slibuje potom to plniti a tento druh slibu zove se úmluva.[1]
10. Úmluva učiněná stranou požívající důvěry a tím, kdo svou věc vyplnil, přenáší neméně právo budoucího času, třebas by slib byl učiněn slovy ukazujícími na budoucno, než kdyby byl učiněn slovy označujícími přítomnost neb minulost. Neboť výkon druhého jest nejzřejmější znamení, že tak rozuměl mluvě onoho, jemuž důvěřoval, že totiž chce jistě vyplniti smlouvu v určeném čase. Z tohoto znamení strana požívající důvěry seznala, že se jí takto rozumí, a okolnost, že tomu nebránila, byla zřejmým znamením její vůle plniti. Sliby učiněné pro nějaké přijaté dobro — jež jsou rovněž úmluvy — jsou znamení vůle, to jest, jak v předcházejícím díle[2] bylo vyloženo, posledního úkonu uvažování, kterým se ruší svoboda neplniti toho, a jsou tudíž závazny. Neb kde přestává svoboda, počíná závazek.
§ 11. Úmluvy činěné při smlouvě za vzájemné důvěry, kdy žádná strana neplní nic ihned, jsou neplatny ve stavu přirozeném, vznikne-li oprávněné[3] podezření v jedné ze stran. Neboť ten, kdo první plní, pro zlovůli většiny lidí, usilujících buď právem neb neprávem o svůj vlastní prospěch, vydává se zvrácené vůli onoho, s kým uzavřel smlouvu. Příčí se rozumu, aby někdo plnil první, kdyby nebylo pravděpodobno, že druhý chce rovněž později dostáti svému slibu.
- ↑ Jako římské právo rozlišovalo mezi contractus a pactum, podobně rozeznává se zde mezi contract (contractus) a covenant (pactum) ovšem v pozměněném smyslu. Než rozdílu mezi oběma pojmy nahoře vytčeného Hobbes nczachovává a užívá obou slov promiscue, zároveň ještě s četnými jinými termíny. V překladě užívá se namnoze názvu smlouva vyjma tam. kde bylo třeba proti sobě postaviti oba pojmy. Pozn. překl.
- ↑ V II. díle Základů filosofie: O člověku. Pozn. překl.
- ↑ Nemůže zajisté býti posuzována jako oprávněná bázeň, leč že zjeví se na druhé straně nějaká nová příčina bázně buď z nějakého skutku, neb jiného nějakého znamení vůle neplniti, neboť příčina, která nestačila zdržeti stranu od zjednání úmluvy, nutně nestačí, aby ospravedlnila porušení úmluvy již zjednané.
