částečně býti zastíněn, nastává pak částečné zatmění měsíce[1] obr. 32. Velikosť zatmění měsíce udává se buď v desetinách průměru měsíce nebo v palcích, jako při zatměních slunce.[2]
Meze zatmění měsíce. Poněvadž dráha měsíce jest asi o 5 stupňů nakloněna k ekliptice, může zatmění měsíce nastati jen v uzlech anebo na blízku těchto. Meze vzdálenosti od uzlů pro zatmění měsíce závisí na sklonu dráhy měsíčné, na poloměru stínového kruhu země a na poloměru měsíce. Spojíme-li maximum poloměru stínového kruhu země s nejmenším sklonem (5°0′), obdržíme mez možnosti zatmění, spojíme-li však minimum poloměru s největším sklonem (5°18′) dráhy měsíčně, obdržíme mez nutnosti zatmění měsíce.
Pro částečná zatmění měsíce obdržíme mez nutnosti rovnou 9°30,5′, t. j. je-li při úplňku slunce (vlastně stín zemský, jehož střed se rovněž tak jako slunce nalézá vždy v ekliptice, v níž během roku od západu na východ obíhá) od nejbližšího uzlu vzdáleno méně než 9°30,5′, pak musí nastati zatmění měsíce; mez možnosti obnáší pak 12°3,7′, t. j. je-li při úplňku slunce od uzlu nejbližšího vzdáleno více než 12°3,7′, pak vůbec nemůže nastati zatmění měsíce. V mezích 9°30,5′ a 12°3,7′ může nastati částečné zatmění měsíce.
Pro úplná zatmění měsíce jest mez nutnosti pro vzdálenosť slunce od nejbližšího uzlu 4°9,5′, mez možnosti 5°34,0′. Máme tedy tento přehled:
obnáší-li při úplňku vzdálenosť slunce od uzlu nejbližšího:
- méně než 4°9,5′, pak musí nastati úplné zatmění měsíce;
- pro hodnoty vzdálenosti mezi 4°9,5′ a 5°34,0′ musí nastati buď úplné neb částečné zatmění měsíce;
- pro hodnoty vzdálenosti mezi 5°34,0′ a 9°30,5′ musí nastati částečné zatmění měsíce;
- pro hodnoty vzdálenosti mezi 9°30,5′ a 12°3,7′ může nastati částečné zatmění měsíce;
- je-li pak vzdálenost větší než 12°3,7′, nemůže nastati vůbec žádné zatmění měsíce.
