vím-li se během dvou hodin, bude prý mně odňat můj titul nardaka a budu prohlášen zemězrádcem. Dále prohlásil vyslanec: K udržení míru a přátelského poměru mezi oběma říšemi očekává prý pán jeho zcela určitě od svého milovaného strýce na Blefusku, že bez odkladu vydá potřebné rozkazy, abych na rukou i nohou jsa spoután dopraven byl do Liliputu, kde se mně dostane patřičného trestu.
Král blefuský vyžádal si tři dni na rozmyšlenou; po jich uplynutí dal za četných zdvořilých omluv tuto odpověď:
„Co se týče požadavku jeho vřele milovaného strýce, aby mne vydal na rukou i nohou svázaného, jest prý mu dostatečně známo, že to nelze provésti. Ačkoli pak jsem původcem ztráty jeho loďstva, jest prý mně přece vděčen za četné dobré služby moje při vyjednávání o mír. Ostatně nebudou prý obě veličenstva záhy míti se ode mne čeho obávati. Nalezlť jsem prý na pobřeží podivné obrovské plavidlo, na němž co nejdříve odpluji do moře. Dal prý již rozkazy, aby za mého dozoru a pomoci bylo k plavbě upraveno, a doufá, že za několik neděl budou obě říše sproštěny hosta tak obtížného.“
S odpovědí touto vrátil se vyslanec do Liliputu, a vládce blefuský zpravil mne podrobně o všem. Zároveň nabízel mně (ovšem v největší důvěrnosti) ochranu svou, kdybych chtěl zůstati v jeho službách.
Já však, ačkoli zdálo se to býti míněno upřímně, odmítl jsem co nejzdvořileji s příslušnými díky
