hnal jej zatím ještě blíže. Vypravené koráby byly hojně opatřeny lany, jež jsem před tím po několika složil a svázal dohromady.
Když se loďstvo přiblížilo, svlékl jsem si svrchní šaty a brodil jsem se vodou, až jsem se dostal na sto kroků ke člunu. Pak musil jsem plovati, a tak jsem byl konečně u něho. Námořníci hodili mně lano, jež jsem uvázal na přední části člunu; druhý konec lana upevněn byl na jedné z válečných lodí.
Shledal jsem však, že všecko úsilí moje bylo málo platno, hloubka byla taková, že jsem nedosáhl dna. Byl jsem tudíž nucen obeplouti člun a ze zadu, jak jsem mohl, jednou rukou jej postrkávati. Příliv mně však při tom pomáhal, i dopracoval jsem se konečně tak daleko, že jsem se mohl postaviti, a bradu jsem měl zrovna nad vodou. Odpočinul jsem si dvě, tři minuty a strčil jsem pak do člunu znovu, což jsem tak dlouho opakoval, až mně voda sahala jen pod paží. Tím byla nejpracnější část podniku mého dokonána. Vzal jsem nyní ostatní lana z válečných korábů; ta přivázal jsem nejprvé na člun a pak na devět z přidělených mně korábů. Vítr byl příznivý, námořníci táhli, já jsem strkal, a tak jsme dotáhli šťastně člun až na vzdálenost čtyřiceti kroků od břehu.
Nyní jsem vyčkal odlivu, abych mohl po suchu přecházeti tam i sem, a za přispění dvou tisíc mužů s lany a pomocnými stroji podařilo se mně konečně, člun opět vzpřímiti a dopraviti do přístavu; byl na štěstí poškozen jen zcela nepatrně.
