ztratíte chuť k jídlu a za několik neděl zahynete hladem. Tím způsobem mohlo by prý zároveň odvráceno býti nebezpečenství, kterým by hrozil rozklad vaší mrtvoly, protože by tak byla o polovinu menší. Hned po vaší smrti mohlo by prý pak pět či šest tisíc dělníků okrájeti maso s vašich kostí, odvézti je na vozech a na vzdáleném místě spáliti, aby se předešlo vzniku nakažlivých nemocí. Kostra vaše však mohla prý by býti uschována na odiv po kolením budoucím.
Tak dospělo se konečně přátelskými přímluvami státního sekretáře k rozhodnutí. Úmysl vyhladověti vás má prozatím zůstati státním tajemstvím; rozsudek na zbavení zraku má však býti řádně vyhotoven a prohlášen. Hlasovali pro to všichni, jen jediný admirál ne, jenž trval na trestu smrti.
Za tři dni přijde k vám přítel váš státní sekretář, aby vám z rozkazu Jeho Veličenstva přečetl obžalobu a pak uvědomil vás o mírném a milostivém rozhodnutí Jeho Veličenstva i jeho ministerské rady, dle něhož jste odsouzen pouze ke ztrátě zraku. Jeho Veličenstvo poručilo, aby dvacet královských ranlékařů bylo při operaci té a dohlíželo, by byla provedena dle všech pravidel umění lékařského. Budete musiti při tom ulehnouti na zemi, načež vám bude několik ostře přibroušených šípů vetknuto do očí.
Ponechávám vám uvažovati o tom, co si počnete, a jsem nucen, abych se vyvaroval podezření, okamžitě odejíti stejně tajemně, jako jsem přišel.“
