Teprve když byly odbyty obvyklé zdvořilosti, všiml jsem si starostlivého výrazu v obličeji jeho excellence, a když jsem se ho tázal po příčině, požádal mne, abych ho trpělivě vyslechl „o věci, která jest nanejvýš důležita pro moji čest i pro můj život“, a vyprávěl pak dále. (Jakmile mne opustil, poznamenal jsem si vše na papír.)
„Vězte,“ počal, „že v poslední době bylo o vás konáno několik zcela tajných porad ministerských, a přede dvěma dny dospělo Jeho Veličenstvo k pevnému rozhodnutí v ohledu tom.
Neušlo vám asi, že Skyreš Bolgolam (galbet čili veleadmirál) téměř ode dne vašeho příchodu choval se jako váš nejúhlavnější nepřítel. První příčiny jeho nenávisti proti vám jsou mně neznámy, vím však, že nenávist ta nesmírně vzrostla vaší slavnou výpravou proti Blefusku, která tak zastínila jeho vlastní slávu jako námořního hrdiny. Bolgolam, ve spojení s finančním ministrem Flimnapem, jehož nepřátelství proti vám jest všeobecně známo, dále generál Limtok, kancléř Lalkon a ministr spravedlnosti Balmuff obžalovali vás ze zrady a jiných těžkých zločinů.“
Tato předmluva podráždila tak moji netrpělivost, že jsem u vědomí své neviny a svých zásluh chtěl mluvčího přerušiti. Požádal mne však, abych mlčel, a pokračoval:
„Z vděčnosti za přátelské služby, jež jste mně prokázal, vynasnažil jsem se získati si zprávy o všem tom a také opis obžaloby, ačkoli dávám tím hlavu svoji v sázku.“
