nepozoruje; později domníval jsem se, že jsem jej ztratil již ve vlnách mořských. Poprosil jsem tedy krále, aby mně klobouk dal přivézti, a popsal jsem mu tvar a účel jeho. Příštího dne přibyli pak vozkové s kloboukem, ale hrozně zvedeným. Navrtali do něho díry, do nich navlékli dva háky, ty lanem upevnili k prostraňkům koní, a tak ubohý klobouk přivezli.
Dva dni po této příhodě poručil král, aby oddíly vojska ze sídelního města a okolí byly připraveny na první pokyn jeho. Mne pak požádal, abych se postavil rozkročmo. Potom poručil svému generálovi, znamenitému to vojevůdci a mému příteli, aby vojsko sešikoval a za zvuků hudby, s vlajícími prapory a vztyčenými kopími provedl je mýma nohama, pěší v řadách po čtyřiadvacíti, jezdce po šestnácti. Celý armádní sbor ten záležel z třicíti tisíců pěších a tisíce jezdců. Že to byla podívaná pro mne i pro ty malinké tvorečky prazvláštní, nemusím ani podotýkati. —
Předložil a poslal jsem tolik žádostí, aby mně byla dána svoboda, že Jeho Veličenstvo předložilo konečně věc tu státní radě, kde proti ní nebyl nikdo nežli ministr Skyreš Bolgolam, galbet čili admirál loďstva, jenž se beze vší příčiny prohlásil proti mně. Ale jakkoli pro zkušenost a velikou zběhlost svoji těšil se obzvláštní přízní králově a vážnosti všeho lidu, byl přehlasován a nedosáhl ničeho jiného, leda že mu bylo svěřeno stanoviti podmínky, za jakých měl jsem dosíci svobody.
