divadlo. Vysadil jsem jezdce i s koni jednoho po druhém na šátek; rozdělili se na dvě strany a utkali se v líčené bitvě. Potýkali se tupými meči, stříleli otupenými šípy, metali po sobě oštěpy a zachycovali je štíty, projížděli se tryskem kolem do kola, až jedna radost. Krále bavil turnaj tento tak, že si jej dal po několik dní opakovati, i sám se ho súčastnil u přítomnosti celé rodiny královské, kterou jsem v nádherných vozích rovněž vysadil na šátek. Jednou však ohnivý a bujný kůň kteréhos setníka poděsil se čehosi a vzpínal se tak, že kopytem prorazil díru do šátku a uvázl v ní; jezdec sletěl mu přes hlavu, ale do pružného šátku padl měkce a nic se mu nestalo. Kapesník jsem si spravil, ale neužíval jsem ho již ke hrám tak nebezpečným.
Několik dní před tím, než mně byla dána svoboda, přišli poslové ke králi se zprávou, že nedaleko místa, kde jsem já byl nalezen, byla objevena podivná veliká černá věc, ležící na zemi. Obvod její jest prý asi tak veliký, jako královské ložnice, a uprostřed prý jest tak vysoká, jako dospělý muž. Vrchol věci té jest prý okrouhlý a plochý, a z dunění, jež slyšeli odvážlivci nahoru vystoupivší pod svýma nohama, lze prý souditi, že jest dutá. Náleží prý věc ta asi nejspíše člověku Obrovi, a poroučí-li královská milost, že ji pěti koni dopraví do sídelního města.
Pochopil jsem ihned, co to bylo, a potěšil jsem se. Když jsem se dostal na břeh liliputský, ztratil jsem klobouk, ve svém zmatku a únavě ani toho
