Stránka:Gulliverovy cesty 1.pdf/31

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

se ve veliké audienční síni Jeho Veličenstva, a uchazeči musí tam podati důkaz své obratnosti, jakého jsem neviděl v žádné zemi starého ani nového světa. Král drží hůlku vodorovně s podlahou, a ucházeči postupně přes ni skákají. Někdy král drží jeden konec, ministerský předseda druhý konec hůlky, někdy ji drží také ministerský předseda sám. Ten, kdo projeví nejvíce vytrvalosti a svižnosti ve skoku, obdrží jako čestný odznak modrou stužku. Druhý obdrží stužku červenou a třetí bílou. Tak vyznamenaní ovinou si stužku kolem pasu. U dvora viděti jest málo vysokých úředníků, kteří by se nehonosili jednou z těchto řádových stužek.

Koně jízdy i z královských koníren zvykli si na mne již tak, že se přede mnou neplašili. Oblíbeným kouskem cvičebním stalo se královské jízdě, přeskakovati moji ruku, položil-li jsem ji plocho na zem; jeden z myslivců královských odvážil se jednou dokonce skoku přes moji nohu, což byl výkon skutečně znamenitý. — Jednou se mně poštěstilo, pobaviti krále způsobem velmi zvláštním. Dal jsem si přinésti z lesa několik kmenů asi jako naše hůlky silných a 2 stopy dlouhých, zarazil jsem je do čtverhranu do země, napial na ně svůj kapesník, ze čtyř slabších hůlek upravil zábradlí kolem napiatého kapesníku — a znamenité cvičiště pro královskou jízdu bylo hotovo.

Když bylo vše připraveno, poprosil jsem krále, aby mně poslal dva tucty svých nejlepších jezdců. Král svolil a sám se přišel podívat na zajímavé