koho ničeho nepřijal.” Když úřední činnost Samuelova s tak velkou poctou uznána byla, napomenul ještě Israelity, aby vždy bohabojnými byli a Hospodinu s celým srdcem svým sloužili, I zakončil svoje napomenutí slovy: „Hospodin neopustí národa svého pro vznešené jméno své. Také já vždy dobrou a pravou cestu Vám ukáží.“
Věrné plnění povinností Samuel mohl u vysokém stáří svém velice uspokojeně loučiti se svým úřadem soudcovským, jelikož veškeren lid jednohlasně jeho věrné plnění povinností uznal. Jíž v mládí nesmíme toho opomenouti, abychom povinnosti své věrně a svědomitě plnili, abychom ve stáří mohli zpět pohlížeti na život požehnaný.
Vítězství nad Filištínskými, Jonatanovo hrdinství
8.Sam I. kap. 13. 14. Saul vyvolil sobě tři tisíce lidu z Israele, dva tisíce byli u něho a tisíc u jeho syna Jonatana (יוֹנָתָן). Jonatan porazil hlídku filištínskou a tito vytáhli s vojskem k Michmašu, aby bojovali proti Israelitům. Také Saul svolal lid k boji do Gilgalu. — S útokem vyčkával sedm dní až do doby Samuelem určené; avšak když Samuel nepřicházel, roztrousil se lid. Tu Saul odhodlal se k útoku a obětoval. Když to se bylo stalo, přišel Samuel a činil Saulovi výčitky, že jednal proti příkazu božímu, nevyčkávaje jeho příchodu.
9. Statečný Jonatan však byl zanícen žádostí nepřítele napadnouti. Bez vědomí Saulova přiblížil se doprovázen svým štítonošem hlídce filištínských řka: „Hospodinu nic nepřekáží pomoci velkým a nebo malým počtem.“ S velkou námahou doprovázen svým štítonošem vylezl na strmé návrší a zabili as dvacet Filištínských. Tímto nenadálým útokem Filištínští byli pomateni a Saul dověděv se o tomto zmatku v táboře nepřátelském, rychle se přiblížil a přemohl veliké vojsko filištínské. Aby pronásledování nepřítele nebylo přeruše-
