jestliže každý z nich si dá vypíchnouti pravé oko. V tísni své odeslali obyvatelé Jabešu posly k Saulovi. Týž přicházel s pole, kdež oral, neboť i po volbě své za krále nepovažoval to za snížení své důstojnosti, pěstovati orbu. Zeměvzdělání bylo u Israelitů velice váženo. Saul vyslechnuv zprávu poslů, rozsekal pár volů na kusy, kteréž rozeslal celým územím israelským, dokládaje: „Kdo nepotáhne za Saulem a Samuelem, toho dobytku se takto stane.“ Výzva Saulova byla velice úspěšná. Kol něho shromáždilo se velké vojsko, jímž Ammonity úplně přemohl a město Jabeš vysvobodil. Toto vítězství získalo novému králi veškerá srdce a lid pravil k Samuelovi: „Kdož jsou ti, kteří řekli: Saul nemá nad námi panovati? Sem s nimi, ať je zabijeme!“ Saul však pravil ve své vznešené mysli: „Tohoto dne nikdo nemá býti usmrcen, neboť dnes Hospodin dal vítězství Israeli.“
Saul nedopouští, aby odpůrci jeho byli potrestání; jest velkomyslným proti svým nepřátelům a nechce den vítězství zastíniti pomstou. Vedle vznešeného příkladu lásky k bližnímu vštěpuje nám tóra, že v srdci svém nemáme hostiti pocitu msty proti člověku. Také proti nepříteli máme býti velkomyslnými.
Nemáš se mstíti a nemáš chovali v srdci svém v nenávist proti členům národa svého. Máš svého bližního milovati jako sebe sama. (3. kn. Mojž. 19. 18.)
Samuel skládá svůj úřad soudcovský
7.Velkomyslnost proti nepřátelům Po vítězství nad Ammonity svolal Samuel lid do Gilgalu, kdež Saul za velkých slavností znova byl volen za krále. V tomto shromáždění lidu složil Samuel svůj úřád soudcovský. Louče se se svým vysokým úřadem, vyzval lid, aby proti němu svědčil před Bohem a jeho zvolencem, zdali dopustil se bezpráví neb útisku nebo přijal-li úplaty. Veškeren lid zvolal: „Ničeho Jsi nám nezadržel, nikoho neutiskoval a od ni-
