král. Vyslal dvakráte posly, aby proroka k němu přivedli; avšak poslové byli nebeským ohněm ztráveni. Teprve když po třetí vyslal posly, předstoupil Élia před Achasju a zvěstoval mu slovo Boží, že ze své nemoci se neuzdraví. A tak se také stalo. Achasja zemřel po dvouletém panování. Poněvadž neměl syna, stal se bratr jeho Jehoram [יְהוֹרָם] králem.
Prorok Élia ze země zmizí.
86.Kniha králů II. kap. 2. Přišla doba, kdy velký prorok Élia, jenž život svůj zasvětil Bohu, aby znova vznítil čisté uctění Boha v Israeli, ze země odejíti měl. Odešel se svým věrným učedníkem Elišou z Gilgalu, aby před koncem svým ještě jednou navštívil školy prorocké. Eliša nechtěl se odloučiti od svého mistra a učitele a takž odešli oba do Bet-élu. Tu přišli učedníci prorokovi k Elišovi řkouce: „Zdali víš, že Hospodin pána tvého tobě odejme?“ Eliša odvětil: „Vím to, i mlčte!“ Potom odebral se Élia provázen Elišou do Jericha, kde také učedníci prorokovi s Elišou mluvili o nastávajícím skonu svého pána a mistra. Když oba suchou nohou překročili Jordán, pravil Élia k Elišovi: „Žádej, čeho pro tebe učiniti mám, nežli od země budu vzat.“ Tento odpověděl: „Bodejž dvojnásobný duch tvůj mně byl udělen!“ Když tak spolu promlouvali, přišel ohnivý vůz s ohnivými koňmi a Élia ve vichru vyjel k nebi. Eliša zvolal k svému odcházejícímu učiteli: „Otče můj! otče můj! válečné vozy Israele a jeho jízdectvo!“ Vzal plášť Éliův, jenž s něho spadl a uhodil na vodu Jordána, kteráž se rozdělila a Eliša šel na druhou stranu. Když učedníci prorokovi, kteří byli v Jerichu, z daleka ho uzřeli, pravili: „Duch Éliův spočívá na Elišovi.“ I pozdravili ho jako svého mistra a učitele.
Lidská duše žije i po smrti. Biblické vypravování o tom, jak Élia vyjel k nebi, poukazuje k nauce o nesmrtelnosti duše. Duše vrací se k Bohu, jenž ji dal, k vyššímu životu (viz. č. 47).
