Jerobeam (vládnul 22 let, od r. 978—956).
71. Deset kmenů Israelských volilo Jerobeama svým králem. Rehabeam zamýšlel sice odpadlé kmeny mocí zbraně podmaniti svému panství a za účelem tím sebral velké vojsko. Avšak prorok Šemaja prohlásil, že tak jest Bohem určeno a bylo od boje upuštěno. Tak rozpadla se říše za Davida a Šalamouna moci a slávy dosáhnuvší ve dva díly, v říši Judskou a v říši Israelskou. K říši Judské patřilo území kmenů Juda, Benjamin a Šimon. Také kněží a levité, k nimž se ještě mnozí z jiných kmenů, kteří Bohu Israele věrni zůstali, připojili, přistoupili k říši Judské. K říši Israelské, nazvané po nejsilnějším kmenu Efraima též říší Efraim, patřilo území ostatních kmenů Israelských.
Jerobeam svádí lid k modloslužbě.
72. Jerobeam první král říše Israelské, opevnil Sichem a bydlel tam, později sídlo přeložil do Tirzy. Hned, jak vládu nastoupil, svedl lid k modloslužbě. Domníval se totiž, že když Israelité do Jerusaléma putovati budou, aby tam ve svatyni obětovali, od něho odpadnou a zase se připojí ku králi Rehabeamovi. Aby to zamezil, postavil, dvě zlatá telata, jedno v Bet-élu na jihu a jedno na severu v Danu a promluvil k lidu: „Již dosti dlouho táhli jste do Jerusaléma; tito jsou bohové tvoji, Israeli, kteří tě vyvedli ze země Egypta.“ Ustanovil kněží, kteří nebyli z kmene Levi, a také sám konal službu obětní na výšinách obětních od něho zřízených. Svěcení svátku stánků odložil ze sedmého na osmý měsíc.
73.Kniha králů I. kap. 13. Jerobeam byl již záhy napomínán, aby se navrátil a polepšil. Když kdysi u oltáře v Bet-élu obětoval, přišel prorok ze země Judské řka: „Oltáři, ó oltáři! tak praví Hospodin: Narodí se syn domu
