Dějiny říše Israelské (978-720).
Od Rehabeama odpadlo deset kmenů.
70.Kniha králů I. kap. 12. Kronika II. kap. 10. Rehabeam (רְחַבְעָם) jenž po svém otci Šalamounovi na trůně následovati měl, odebral se, do Sichemu, kde veškeren Israel se shromáždil, aby ho za krále zvolil. Jerobeam (יְרָבְעָם) jenž po smrti Šalamounově z Egypta se byl vrátil, také tam přišel a on i shromáždění Israele pravili k Rehabeamovi: „Otec Tvůj nám uložil těžké jho, ulehči nám tvrdou službu otcovu a my Ti budeme sloužiti.“ Rehabeam žádal tři dny na rozmyšlenou. I radil se s nejstaršími, kteří též otce jeho rádci byli. Tito pravili k němu: „Jestliže dnes ochotný budeš k lidu a vlídná slova k němu promluvíš, budou Tobě vždycky služebníky.“ Avšak rada nejstarších nelíbila se jemu, i tázal se lidí mladších, kteří s ním vyrostli, o radu. Tito pravili: „Takto musíš mluviti k lidu: Můj malíček jest silnější než bedra mého otce. Jestliže otec můj na Vás uložil těžké jho, já je ještě stížím; můj otec Vás trestal pruty, já však Vás potrestám biči uzlovatými.“ Když třetí den uplynul, přišel Jerobeam a lid k Rehabeamovi, kterýž jim odpověděl tak, jak právě řečeno, načež tito zvolali: „Jakýž máme díl v Davidovi a jakéž dědictví v synu Išaiově? K stanům svým, Israeli!“ Tak odpadlo deset kmenů od domu Davidova, pouze dva kmeny, Juda a Benjamin zvolili Rehabeama králem svým.
Následky hrdé mluvy. Drsná odpověď, kterou Rehabeam dal nejstarším, spůsobila rozdělení říše. Mluvou drsnou, hrdou, mnoho zla se způsobí, kdežto přivětivostí srdce se získají.
Odpověď vlídná odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost. (Přísl. Šal. 15. 1.)
