la též ku královně ze Sáby v Arabii. Táž přišla s velkou družinou a mnohými skvosty do Jerusaléma aby moudrého krále seznala. Co královna očekávala, to vše bylo převýšeno a udivená zvolala: „Jest to pravda, co jsem v zemi své o Tvých zařízeních a Tvé moudrosti slyšela; nechtěla jsem tomu věřiti, až jsem přišla a svýma očima to uzřela. A přece nebyla mně ani polovice oznámena, an převyšuješ moudrostí a výtečností všecko, co jsem slyšela a viděla. Šťastni jsou lidé Tvoji, kteří moudrost Tvou vezdy slyšeti mohou.“ Dala králi Šalamounovi skvostné dary a také on navzájem ji bohatě obdaroval. Avšak ještě více jiných králů z blízka i z daleka ucházelo se o přátelství Šalamounovo, aby jeho moudrost slyšeli; jako dary holdovací přinášeli mu zlaté a stříbrné nářadí, zbroje, koně a mezky.
Poslední léta panování Šalamounova.
69.Kniha králů I. kap. 11. Král Šalamoun měl mnoho žen z cizozemska. Když sestárnul, nechal se jimi zmámiti a srdce jeho nebylo Bohu více tak oddáno jako srdce otce jeho Davida. Dovolil pohanským ženám modliti se jejich bohům. Tu pravil Bůh k němu: „Poněvadž jsi nezachoval smlouvy se mnou, zbavím tebe království a dám je tvému služebníku. Avšak ne celé království ti vezmu, jeden kmen dám synu tvému, hledě k svému služebníku Davidovi a k Jerusalému, jejž jsem vyvolil.“ Když Šalamoun sestárnul, scházela skvělost jeho panování, na severu a jihu říše jeho pozdvihovali se nepřátelé a také jeden ze služebníků jeho Jerobeam, syn Nebatův, proti němu povstal. Když Jerobeam kdysi byl na poli, potkal ho prorok Achia. Vzal nový plášť svůj,[1] roztrhal jej ve dvanáct kusů a pravil: „Vezmi si deset kusů, neboť tak praví Bůh Israele: Vyrvu krá-
- ↑ Z textu bible nelze seznati, čí plášť to byl (viz. kom. David Kimchi).
