Veřejná bohoslužba má velký význam náboženský. Svatyně Šalamounem vystavěná tvořila středisko veřejné bohoslužby pro Israelity. Za doby naší jsou určeny synagogy k tomu, aby v nich veřejná bohoslužba se konala. Společné modlení v chrámu vyniká nad modlením jednotlivcovým tím, že spojení obce k modlitbě zvyšuje uctění Boha, pročež také při veřejné bohoslužbě jednotlivé obzvláště posvátné modlitby ku chvále Boží (Keduša, Kadiš) se přednášejí a ze svatého písma se předčítá. Společnou modlitbou pobožnost se povzbuzuje a pocit pospolitosti souvěrců se sesiluje. Protož jest náboženskou povinností účastniti se veřejné bohoslužby, při níž nejméně deset mužských, aspoň 13 let starých osob přítomno býti musi (מִנְיָן).
Blaze těm, kteří v domě tvém přebývají a Tebe povždy chválí. (Žalm 84. 5.)
Chváliti Tebe chci ve velkém shromaždění, u četného lidu Tě oslavovati. (Žalm 35. 18.)
Šalamounovo bohatství a slavná vláda.
67.Kniha králů I. kap. 9—10. Kronika II. kap. 8—9. Dokončiv chrám, dal Šalamoun pro sebe vystavěti nádherný palác a dům lesa Libanonského. Veškeré nářadí v tomto letním sídle králově bylo ze skvostného zlata a také všecky poháry královy ze zlata. Překrásným dílem uměleckým, jakož nebylo v žádném jiném království, byl trůn ze slonoviny, čistým zlatem pozlacený. Ačkoliv Šalamoun jako panovník miloval nádheru a skvělost, přece také pečoval o blahobyt lidu. Získal obchodní spojení, z kteréhož velké bohatství do země plynulo. Za účelem tím založil mnoho měst, mezi nimi město Tadmor, později Palmyra zvané, z něhož ještě nyní nádherné trosky zbyly. Obzvláště ale plynulo mnoho pokladů do země obchodem po moři. Šalamoun dal vystavěti lodi, na nichž jeho námořníci a moře znalí lodníci krále Hirana podnikali jízdy z Týru do dalekého Ofira a Taršiše (Indie a Španělsko), odkudž zlato, stříbro, slonovinu a jiné drahé věci přiváželi.
68. Do dalekých zemí šířila se pověst o moudrosti Šalamounově a jeho skvělém panování a vnik-