svou statečnosti zvýšenou úctu u národů, pomáhal všude právu a spravedlnosti a vnitřní bohabojnost, kteráž byla oporou jeho trůnu, zavládla v celé zemi za jeho panování. Avšak nejen pro dobu svou, nýbrž pro všechny věky král David účinkoval požehnaně; žalmy, které v tísni a radosti ku chvále Boží zazpíval, jsou nepomíjejícím, slávy plným pomníkem královkého pěvce.
Kniha žalmů Žalmy tvoří podstatnou část našich denních modliteb. Také u jiných národů žalmy považovány jsou za spěvy svaté; ve všech modlitebnách zpívají se žalmy ku chvále Hospodinově. Kniha žalmů (תְּהִלִּים) sestává ze 150 zpěvů (kapitol), z nichž velká část od krále Davida sepsána byla. Mimo to uvádějí se v knize žalmů jako spisovatelé, svatých zpěvů těch: Šalamoun, Asaf, synové Korachovi, Heman a Etan. Devadesátý žalm má nápis: „Modlitba Mojžíšova, muže Božího.“
Šalamounova modlitba a moudrost.
60.Kniha Králů I. kap. 3. Kronika II. kap. 1. Šalamoun uchopil se otěží vlády pevnou rukou a Hospodin, Bůh jeho byl s ním. Hned, jakmile nastoupil trůn, táhl s velkou družinou do Gibeonu, kde stál stánek úmluvy, kterýž Mojžíš v poušti byl zřídil; tam bohaté obětní dary Hospodinu přinesl. V Gibeonu zjevil se mu Bůh řka: „Vypros si, co Ti mám dáti.“ Tu modlil se Šalamoun k Bohu: „Otci mému Davidovi velkou milost Jsi prokázal a mne Jsi určil na jeho místě králem lidu svému, jejž Jsi vyvolil. Tož dej služebníku svému rozumné srdce, abych soudil lid Tvůj, abych rozeznal mezi dobrým a zlým.“ Zbožná modlitba mladého krále Bohu se zalíbila a Bůh pravil k němu: „Protože jsi sobě nevyprosil dlouhého života, bohatství a vítězství nad svými nepřáteli, nýbrž moudrost a vědomost, abys lid můj soudil, tož dám Ti moudré a rozumné srdce, jehož nebylo před Tebou a nebude po Tobě. Avšak i to, čeho si nevyprosil, dám Tobě totiž bohatství a čest a jestliže v cestách mých kráčeti a moje přikázání
