k lidu: „Zdaž poznáváte, že kníže a velký muž padl dnes v Israeli?“ Zapěl píseň smuteční nad Abnerem: „Takliž měl umříti Abner jako umírá nějaký ničemný člověk? Ruce Tvé nebyly ovázány a nohy Tvé nebyly okovy spoutaný; ale padl jsi jako ten, kdož padá od lidí nešlechetných.“
38.Sam. II. kap. 4—6. Veškeren Israel byl ustrašen násilnou smrtí Abnerovou a král Išbošes pozbyl úplně mysli. I byl také brzy potom dvěma svými hejtmany Rehabem a Baanou odpočívaje v poledne zavražděn. Vrahové, domnívajíce se, že obdrží odměnu, přinesli hlavu Išbošesovu Davidovi. Tu však je zastihl dobře zasloužený trest; neboť David pravil k nim: „Tito zločincové zavraždili spravedlivého muže v domě jeho a na loži jeho; zdaž nemám krev jeho požadovati z Vaší ruky?“ Na to byli dle rozkazu Davidova popraveni.
David králem nad veškerým Israelem
39. Po smrti Išbošesově přišli všichni kmenové israelští k Davidovi do Hebronu řkouce: „Již za času, když Saul nám kraloval, vedl Jsi Israel a Hospodin pravil k Tobě: Budiž knížetem nad Israelem!“ David vešel ve smlouvu s nimi a oni pomazali jej na krále nad veškerými Israelem. Byv zvolen za krále nade všemi kmeny israelskými dobyl David města Jerusaléma a hradu Cionu na Jebusitech. Usídlil se v hradě Cionu, jejž nazval městem Davidovým a Jerusalém stal se tím hlavním městem státu israelského. Tím, že vystavěna svatyně k uctění a ku modlení se k jedinému Bohu, stal se Jerusalém také městem, z něhož vyšlo čisté a pravé uctění Boha. David dal ku zvětšení Jerusalema vystavěti mnoho staveb a řemeslníci Hiramovi, krále týrského, vystavěli jemu královský palác. A David stále mohutněl a Hospodin, pán zástupů, byl s ním.
