dal jsem Hospodina a vyslyšel mne a ze všech nesnází mých vytrhl mne. Blízek jest Hospodin těm, kteří jsou srdce zkroušeného a spomáhá těm, kteří jsou mysli stísněné.“ (Žalm 34., 5. 19.)
Další útěk Davidův před Saulem
23.Sam. I. kap. 22 David nalezl skrýše v jeskyni Adullam, kamž i celá jeho rodina za ním se odebrala. Tam shromáždilo se kol něho asi čtyři sta mužů, jimž se stal náčelníkem. Jako syn věrně odevzdaný pomýšlel věrně na to, aby chránil rodiče své před nástrahami Saulovými; odvedl je ku králi z Moabu, kdež byli bezpečni před pronásledováním.
Povinnosti vůči rodičům V Davidovi nalézáme příklad věrného plnění povinností vůči rodičům. Děti musí rodiče své milovati, ctíti, poslouchati a jim vděčnými býti. Tyto povinnosti mají býti dětem svaté i když dospěly a nestojí více pod ochranou rodičům. Láskyplné uctění rodičů má trvati i po smrti, z čehož pochází zbožný obyčej, že děti výroční den úmrtí svých rodičů vyznamenávají modlením se kadišu, rozsvěcováním zádušního světla a dobrými skutky.
24. Saul neustále usiloval vyšetřiti pobyt Davidův. Tu vystoupil dozorce pastýřů Doëg jako zrádce. Zpravil krále, že byl očitým svědkem, když kněz Achimelech v Nobu Davidovi dal potravu na cestu a meč Goliášův. Neprodleně dal Saul zavolati Achimelecha a všecky kněze v Nobu a obviňoval je z velezrady, že Davida podporovali. Marně prohlásil Achimelech, že nevěděl ničeho o nepřátelství krále k Davidovi. Saul rozkázal služebníkům svým, aby kněze usmrtili. Když tito se vzpěčovali ruku vztáhnouti proti kněžím Božím, vykonal Doëg králův rozkaz a toho dne zahynulo osmdesát pět kněží. Také v Nobu bylo všecko usmrceno, jenom Ebjatar (אֶבְיָתַר) syn Achimelechův zachránil se a utekl k Davidovi. Pln lítosti David doznal Ebjatarovi, že způsobil smrt všech osob jeho domu otcovského a slíbil jemu ochranu svoji.
