se: „Proč pak má zemříti? Co pak učinil?“ mrštil Saul ve vzteku svém kopí své po něm. Zarmoucen v srdci svém odebral se Jonatan k Davidovi a plačíce rozloučili se a Jonatan pravil: „Odejdi v míru! Co jsme sobě přísahali ve jménu Božím, trvejž mezi námi na věky.“
Přátelství. Věrné přátelství osvědčuje se v nouzi. Jonatan nasazuje vlastní život hledí svého přítele Davida zachrániti. Jenom mezi šlechetnými, ctnostnými lidmi trvá pravé přátelství, kteréž jest nejkrásnějším poutem, jež člověka k člověku pojí.
Davidův útěk do kněžského města Nob a do země Filištínů
21.Sam. I. kap. 21. David na útěku svém přišel do kněžského města Nob. Knězi Achimelechu, jenž nevěděl o nepřátelství Saulově k Davidovi, bylo nápadným, že tento přichází bez jakéhokoliv průvodu. David předstíral, že král mu dal příkaz, o němž nikdo neměl věděti. Achimelech opatřil ho potravou na cestu a dal mu také meč Goliášův, jenž ve svatyni se choval. Dozorce pastýřů Saulových Edomita Doeg, jenž tehdy byl ve svatyni v Nobu, vše to pozoroval a vystoupil pak jako zrádce proti Achimelechovi.
Zavržitelnost lži Aby se zachránil, dovoluje si David lež z nouze, kteráž však měla strašný následek, způsobivši zahynutí rodiny Achimelechovy. Z toho sleduje naučení, že jakákoliv nepravda zavržitelná jest.
Od slova lživého vzdálíš se. (2. Mojž. 23. k. 7. v.)
22. Z Nobu utekl David do země Filištínů k Achisovi, králi z Gatu. Tu však hrozilo mu velké nebezpečí, neboť byl poznán jako vítěz nad obrem Goliášem. David hleděl se zachrániti lstí, předstíraje, že jest šíleným. Achis uzřev ho pravil ku svým služebníkům: „Což se mně nedostává bláznů, že tohoto ke mně přivádíte?“ David byv takto zachráněn zapěl ve zbožné mysli píseň díků Hospodinu; zanícen důvěrou v Boha modlil se: „Hle-
