Stránka:GRÜN, Nathan - Učebnice dějin israelských a israelského náboženství.djvu/101

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

praví Hospodin: Jestliže kdo změří nebe nahoře a základy země dole, zavrhnu potomky Israele pro vše, co učinili, tak zní výrok Hospodinův. (Jerem. 31, 35—37) Útěchy plné zvěstování, že Bůh zachová národ Israelský na věky, jest také obsaženo ve vznešeném výroku prorockém: „Byť i hory ustupovaly a pahrbky se viklaly, přízeň má tebe neopustí a moje smlouva míru se nezviklá, praví slitovatel tvůj, Hospodin.“ (Jesaia 54, 10.)

Toto útěchy plné zvěstování Boha našeho ústy proroka skvěle se splnilo; hory ustupovaly a pahrbky se viklaly, národové povstali a zanikli, Israel však trvá ve své věrnosti k Bohu.

Proroci v říši Judské. V říši Judské, trvavší 392 roky (978—586 před ob. letop.) vládlo devatenáct králu z domu Davidova a jedna královna (Atalia). Prvním z těchto králů byl Rehabeam, posledním Cidkia. Proroky říše Judské byli: Šemaja, Asarja, Chananí, Jéhu, Secharja, Joel, Hóšéa, Amós, Jesaia, Mícha, prorokyně Chulda, Nachum, Cefanja, Úria, Habakuk, Obadja, Jeremia.