Tato stránka byla zkontrolována
II.
V růžích bdím i sním — kdy v borce
Tvář mi jitro celuje;
Zlatotkané den praporce
Nad hlavou kdy vztyčuje.
V růžích bdím i sním — kdy strou se
Lehké mhly po jezeru;
Hájem, křovím kdy ženou se
Světla pršky k večeru.
Leč ze šírého kdy hvězdna
Boží slávy plane bezdna:
Řine z odkrytých se desk
Immortelky! váš mi lesk.
III.
Panna co jest? Nejoutlejší
Květ v pozemském údělu;
Od člověka nejdivnější
K jasnému skok andělu.
Ambra vonná, sladká manna,
Svit nebeské od zoře;
Nejpyšnější tvor jest panna
V nejhlubší své pokoře.
Chybil-li jsem, ty panenský,
Milý pěvce, můj Chmelenský!
Z bohatého citu sám,
Co jest panna, objev nám.
