Tato stránka nebyla zkontrolována
IV.
Slávy věnce do zpěvného
Mne nevábí zápasu,
Cit blahý jen srdce mého
Vydává se v ohlasu.
Zdali milý tyto zvuky,
Zda je hana nemine —
Nedbám: z jedné-li jen ruky
Pochvala jim pokyne.
Původe té sladké tísně,
Ty buď předmětem mé písně,
Ty buď, sličná Marie,
Musa má i Grácie!
V.
Nepřebrané plynou vůně,
Sladkosti a lahody,
Vlasti milá! na tvém lůně
Z kvítků blahé úrody.
Kdož v koruně tvé planoucí
Sečte drahé kamení?
A kdo z tvých rukou kanoucí
Jasné perly ocení?
Ó má vlasti! z neskonalé
Hojnosti své — tuto ale
Daruj jednu růžičku,
Tuto dej mi perličku!
