Tato stránka byla zkontrolována
Kolkolem ledové rakve se ženou,
já letím drahou předurčenou.
Nikdy už pevné se nedotknu půdy,
o pilíř, o břehy roztříštím údy
nebo mě do řeky vichřice smete:
na hrobě fialka nepokvete!
Ale jak ty jsi se vyšvihla sem?
Vznesla tě pěna? vyvrhla zem?
sklouzla jsi s mostu v obětí vod?
Víš, že teď ženem se o překot
s mraky a s moranou, pozděj či spíš
tůň že nás pohltí mrazivá — víš?
Na břehu kupí se báby a hlupci:
kupčíci lásky a svátostí kupci.
Já letím smrti vstříc kolem vás po kře,
volám vám: kuplíři, manžele, lotře!
bůh bude milostiv ďáblovu synu:
s posledním rouháním na rtech ať zhynu!
