Stránka:F. Bílý - patery knihy plodů básnických.djvu/210

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


— i84 — A vojvoda Břetislav zatím umírá, a život mu přechází ve věčný sen ; ten zrak jeho ve sloupu zděšeně zírá, on u lože vidí těch třinácte žen ! (Slož. r. 1858 a vyt. ▼ alin. M^jl r. 1862 pod jni. Vojvoda.)

Jan Neruda.

Nar. v Praze 9. července 1834. Spoluzakladatel moderního směru v básnictví českém. Zvláště populárním se stal svými feuilletony v Nár. listech. Eedigoval některé belletristické časopisy (Obrazy života 1859, Rodinnou kroniku 1863, Květy, Lumír), posledně pořádal Poetické besedy. Vydal r. 1858 Hřbitovní kvítí, 1867 Knihy veršů, r. 1878 Písně kosmické, 1883 Ballady a romance a Prosté motivy; mimo to několik svazků prací prosaických (cestopisy, humoresky a satiry, obrázky, feuilletony), některé hry dramatické, četné úvahy atd. Zemř. 22. srp. 1891.

Slza.

Co jest slza? — Skvostná karbunkule
v noci světlem divným zářící
a svou září charé noční stíny
i jich dusné strachy mařící.

Co jest slza? — Kapka rosy chladné,
jakou palčivý blín nasází,
kapka ta jak vlna v okeanu
celé nebe sama obrazí.

Co jest slza? — Mlíčná nebes střída,
stříbra zář to modrem zatopená,
tisícerých chová v sobě světel,
tisícerých světel bez jména.

(Hřbitovní kvítí, 1858.)

Loretánské zvonky.

Co dítě jsem je slýchal
ty Loretánské zvuky,
a srdečko mé chtělo
v svět širý nést své tluky.

Co muž je nyní slyším
a k prsům jsem si sáhnul —
rád bych to velké srdce
zas ve srdečko stáhnul.

(Z Knih veršů. — V Obrazech života, 1859.)