Božena Němcová.
Nar. ve Vídni , zemřela v Praze . Proslavila se zvláště svou Babičkou a svými pohádkami. Sebr. spisy v Nár. bibliotéce (9 svazků.)
Slavné ráno.
Byla noc; však teď již zoře svítí,
z tmy slovanské začíná se dníti,
zvony zvučí ke slavnému ránu,
Slovan vstal, na slávy tluče bránu,
od Urálu k Šumavě,
od Balkánu k Vltavě
jeden hlas zní, jedno slunce svítá:
nové jaro, nový život zkvítá.
Svátek slávy nastal, věnčte skráně,
v mocné odějte se ducha zbraně,
velicíť nám již již dnové planou,
a muži-li ještě nepovstanou,
žrát-li má rez slávy zbraň,
nuže slabá ženo vstaň!
Nechť okáže ocháblému věku,
z českých žen že zrostou pluky reků.
Nemá-liž, kdo Češkou jesti, vstáti,
slavných umí-li svých matek dbáti?
Vlastu ctíti a tu bohy vzňatou
knežnu Libuši, věštkyni svatou,
jež všeliké slávy chrám —
Prahu — vystavěla nám,
věstným duchem símě činů sila,
požehnáním svým je zasvětila?
Na svém hradě stojí, kolkol zírá
žehnajíc, své rámě rozprostírá:
vidí budoucnosti slavné věky,
králů purpur, ocelové reky,
vidí v nebes báň se vznést
česka kmene ratolest.
Vidí, jak to ode moře k moři
národové jí se v prachu koří.
