ne naříkat, teď třeba mysleti,
zdaž leccos překazit se nezdaří.
Snad chytrý některý pan advokát
vymyslí prostředek, jak zodvolat
ten dar, bez práva jejž jste učinil.
Loyal (objeví se v pozadí).
Orgon (shlédnuv jej). Kdo jest ten pán, kterýž se osmělil
sem vstoupiti, nikým neuveden?
K návštěvám věru nejsem připraven.
Jdi, Dorino, a ptej se ho, kdo jest?
Loyal. Směl, krásná panenko, bych mít tu čest,
s panem Orgonem slůvko promluvit?
Dor. Vidíte, že to teď nemůže být,
nesmím jej z rozmluvy vytrhovat.
Loyal. Já nebudu mu pranie na obtíž,
ba naopak, bude se radovat.
Dor. Nuž vaše jmeno, stav? — Jen pojdte blíž.
Loyal. Já, panenko, Loyal se jmenuji
a slavnou vládu representuji.
Posílá mne pan Tartufe, poněvadž —
Dor. (chce ho představit). To jest —
Orgon. Slyšel jsem jiż — jen pusť ho radš!
Loyal (úlisně). Má úcta! Prosím za odpuštění,
dopřejte mi malého slyšení.
Cleant (tiše k Orgonovi).
Ta přívětivost má snad znamenat,
že Tartufe chce se v míru vyrovnat.
Loyal. Váš nebožtík pan otec, hodný pán,
mohl můj nejlepší být přítel zván;
jak mnohou věc pro něj jsem udėlal!
jak s mnohým aktem k němu naběhal,
jenž mundován a signifikován,
dle adresy na něj byl citován.
Též jeho dům povždy jsem v lásce měl.
