Stránka:Divadelní Biblioteka, sv. 54.pdf/17

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Orgon. Dlouho-li vás ještě poslouchat mám?

Cleant. Již dost!

Orgon. S Bohem!

Cleant. Jen slovo! Pan Valère —

Orgon. Teď ne!

Cleant. Vy jste mu kdysi slovo dal,
že Marii dostane.

Orgon. Ach ano!

Cleant. Chtěl
abych vás na to upamatoval.

Orgon. Dobře!

Cleant. Vy sám jste určil prý i den —

Orgon. Vím, vím!

Cleant. Což nechcete?

Orgon. Jáť myslil jen —

Cleant. Že byste v slovu jemu státi měl!

Orgon. Možná!

Cleant. Co bych mu řek’?

Orgon. Co byste chtěl.

Cleant. A vy, co vlastně chcete určitě?
Ano neb ne?

Orgon. To pozděj uzříte. (Odejde.)

Cleant. To nechce jít. Teď jim to vypovím,
co pořídil jsem s otcem bláhovým.
Kdož by to řek’, že muž, jenž lidi zná,
se takým bídníkem okouzlit đá? (Odejde.)

(Opona spadne.)