Nejkrasší dary přírody si tím,
že věčně přepíná, jen zhanobí;
od pravdy vždy zas v blud se pohrobí.
Tolik jen, pane švakře, prozatím.
Orgon. Ba, všecko musí vám jen mlčeti,
nebť vy jste učený a moudrý pán
a pravda u vás má jenom svůj stan;
vám proroci musí se klaněti,
stará i mladá moudrost zalézt v kout,
každý pak z nás je proti vám jen bloud.
Cleant. Tím nejsem já, a též nechtěl jsem snad,
že by kdo slepě měl mne poslouchat.
Mé celé snažení, má píle jen,
by od muže vždy šat byl oddělen,
od stínu pravda pak se různila,
a lest ni lež víc moci neměla.
A v pravdě, švakře můj, podobně vám
i já jen čistou víru v úctě mám,
rozumnou zbožnost, vroucí modlení
a při něm pravé cnosti nadšení.
Kdo můž pak chladnou krev svou zachovat,
když pokrytství a špinavost a lest
se vším co nám jen svato jest
chce v drzém posměchu si zahrávat?
Takoví lotři, jenž se vkrádají
v kruh rodin, lehko vám se poznají,
jak ti, jenž v pravdě zbožni, cnostni jsou,
též, Bohu dík, se zhusta naleznou;
tí nikdy však z plného útrobí
se činy svými nahlas nechlubí;
též nikdy na soudce si nehrají
a zbloudilé jen proto hledají,
by získali je dobrým příkladem.
Těm, pane švakře, jsem já přítelem.
Tartufa z jiné ale stránky znám;
vy pak jste slepým jeho ctitelem.
