On všecko lépe spořádati zná,
poví, co špatně z nás kdo vykoná,
a všem nám čisté mravy vštěpuje;
on ženu mou i všady stopuje
přísněji nežli já a oba nás
varuje otcovský ten jeho hlas,
když drzé holobrádků pohledy
po jejích vnadách jdou na výzvědy.
Nejpřísnějším je k sobě samému
a ve všem vede se jen k dobrému;
pro maličkost činí pokání hned.
Onehdy všecek zoufalý vám byl,
když komára, jenž na nos mu byl sed,
v náhlém rozčilení byl zahubil.
Cleant. Toť blbství! což jste celý zpitoměl
a bláznem mne i udělati chtěl?
Kdož moudrý pak —
Orgon. Ano, țak mluví svět;
i vy jste bludem jeho pokažen.
Cleant. Pokrytci zatracovat znají jen;
jen slepce chtějí kolem sebe mít
a tupí ty, kdož jasně chtějí zřít;
za zbožnost však jich tváře šklebení
přec moudrý nikdo míti nebude.
Bůh sám na srdce jen, ne vzezření
hledí a vzdechy lhářů přechudé.
Pravá jen cnost a zbožnost upřímná
se nechlubí, leč skromně mlčet zná.
Či platí stín víc nežli skutečnost?
Nebude svėt se nikdy studem rdít,
že pokrytství za zbožnost mohl ctít
a podlé šibalství za poctivost?
Člověk je věru divné stvoření:
s rozumem v stálém žije brojení,
jenž víže jej a nedá mu, by snáze
překročil pravđy, cnosti, práva hráze.
