Stránka:Devět bran.djvu/190

Pročež pak vy, kdož žíti chcete, do té druhé Brány se mnou vejděte, neb tam se dočtete

— jak to víno vykvasilo na počátku světa, aneb že i krev je velmi svatá — Jaké že ten Svatý Stařec dílo vykonal, a proč na Pincheslovo slovo každý v nebi dal — A jaký konec ten příběh vzal — Jak ten synek hřeší velmi zatvrzele, až pak jak spadne s postele — Kterak svatý reb Pinchesl ten nebeský soud napaluje a toho souchotináře uzdravuje — Jakož i jak velmi skromný je, syna svého ctí, nepřátele však miluje — Načež následuje, proč se pyšný do včeličky vtěluje, aneb jak svatý reb Pinchesl ta gójská říkání cituje — Nepravdy pak nikdy nevyslovuje, aj, těm milým živnostníkům to velmi doporučuje — A že ta jeho písnička Pánem Bohem je — Jak se ptáčkové slétají a zpívání naslouchají — Že pak jeho synek je řemeslníkem dovedným, aneb o jeho vnucích, co projdou tím mučením. —