minkou a nad hlavou bylo slunce, nczastíněné mrakem. Již dříve než před hodinou opustilo kanoe Challonerovo jezero a bylo nyní v jasně plynoucí vodč proudu, jenž si razil cestu dolů jižním svahem předělil mezi Jacksonovým Kolenem a Shamattawou. Byl to pro Challonera nový proud, napájený velikým jezerem nahoře, a maje se na pozoru před zrádností vodopádu a peřejí, bystře pohlížel kupředu. Po dobu půl hodiny voda stále zrychlovala svůj běh a Challoner byl přesvědčen, že zanedlouho bude nucen přenášeti své věci po souši. Trochu později uslyšel před sebou tichý a stálý ropot, jenž mu pravil, že se blíží nebezpečnému pásmu. Jak uháněl kolem nejbližšího ohybu, přidržuje se hodně těsně břehu, spatřil, čtyři nebo pět set loket pod sebou, kypící vír vody, pěnící se mezi balvany.
Jeho oči rychle změřily situaci. Peřeje se hnaly mezi břehem skoro příkrým na jedné straně a hlubokým lesem na druhé. Viděl hned, že musí přenésti své věci po lesní straně a to byl protější a vzdálenější břeh. Stočiv své kanoe v úhlu 45 stupňů, vložil všecku sílu těla a paží do rozmachu vesla. Bude právě tak čas dosáhnouti druhého břehu, než se stane proud nebezpečným. Nad rozlohou peřejů mohl nyní slyšeti hřmící hukot vodopádu dole.
Bylo to v tuto nešťastnou chvíli, když se Miki rozhodl odvážiti se ještě jednoho pokusu s Neewou. S přátelským štěkem vztáhl jednu svou tlapu. Nuž, Mikiova tlapa byla na štěně ohromně veliká a jeho přední noha byla dlouhá a hubená. takže, když tlapa zasáhla plně konec Nee-
