lidem pak, sotva že ji do ruky vezmou, v písek se obrátí. Trochu této mouky bylo též i sem do Prahy přineseno, kterouž mnoho počestných a vznešených lidí vidělo, vlastníma očima, a ohledalo vlastníma rukama. I děkovali vroucně Pánu za jeho nevyzpytatelnou moudrost a milost, žádajíce, aby chudé a věřící své ráčil věčně nasycovati . . . “
Houbovec.
Zemské i vrchnostenské úřady u nás doporučovaly r. 1817 k jídlu jedlé houby všeho druhu v prosté úpravě. Otiskuji doslova leták s názvem Houbovec, s neumělou dřevořezbou, znázorňující hříbky a smrže, podávající několik receptů na jídla houbová.
Přemej žejdlík větších sušených hub, dej je do třížejdlíkového hrnka, nalej na ně teplé vody, osol, a dej špetku kmínu, nech je asi hodinu vařit, pak je skrze cedník nebo sejtko proceď, polívku hnědou jíškou zapraž a nejméně čtvrt žejdlíka sladké vařené smetany nebo mléka do ní nalej, houby drobnince pokrájej, menší polovičku dej do polívky a nech to ještě trochu povařit. Z té druhé polovice dělej houbovec, totiž: utři na míse dva loty másla čerstvého, dej ty houbičky do něho, vráz do toho čtyři celé vejce, dej k tomu půl ostrouhané, ve vodě namočené, vymačkané žemličky, a půl drobnince pokrájené cibule, osol to, dobře to zamíchej, vymaž kuthánek máslem, prosyp kůrkou žemličkovou, dej to do něho, a nech to v troubě dobře upéci. Tak ze žejdlíku suchých hub máš chutnou polévku, svítek, nebo houbovec.
Když jsou čerstvé houby, tedy prozřetelně pokrájej jen ty, které znáš, že neškodné jsou. Dej je do hrnka, dej k nim trochu kmínu, nalej vody, osol, nech je vařiti skoro hodinu, nebo, nejsou-li houby dobře uvařené, jsou nezdravé. Pak tu polévku zapraž přižloutlou jíškou, dej trochu drobně pokrájené zelené petružele, trochu tlučeného pepře k tomu, nech ještě povařiti, dej na stůl.
