vařiti dá tolik liber vodnice v tolika též librách vody. Připálení musíme zabrániti pilným mícháním, varováním se prudkého, zvláště plápolajícího neb švihacího ohně.
Tato hmota se smíchá, po náležitém vychladnutí se žitnou moukou, nechá se zakvasiti a jako obyčejný žitný chléb, pouze s tím rozdílem vyváleti a péci, že chléb o něco vice vyválen a vypečen býti musí, než chléb ze samožitné mouky.
Čím vice obmýšlíme dělati chléb, žitnému chlebu se vyrovnávající, tím vice musíme žitné mouky přidati. Čím jadrnější žitná mouka jest, tím vice může se vodnice přidati. Dle mé zkušenosti dává jedna dolnorakouská libra syrové vodnice, s jednou librou vody na kaši svařená, s jednou librou žitné mouky na chléb vyválená a vypečená, bochník chleba, dvě a čtvrt libry těžký. Ze dvou liber vodnice, ve dvou librách vody vařené, s jednou librou žitné mouky vyválený a pečený chléb vynášel tříliberní bochník dobrého zdravého chleba. Při menší zásobě chlebové mouky můžeme i vice vodnice přidati a obdržíme přece zdravý a chutný chléb.
Vlastnost obilí, ze kterého se mouka na chléb mele, působí ovšem na vodničný chléb, tudíž může dle rozličnosti mouky i rozličný chléb z vodnic býti. Když k pečení chleba z vodnice ustanovenou mouku chlebovou ze tří dílů žita a z jednoho dílu viky vezmeme, bude chléb ještě chutnější, jelikož trpkost viky sladkosti vodnice se vyrovná.
Krajinám, kde málo žita mají, mohu následující směs k dobývání dobré mouky na chléb raditi, totiž: jeden díl žita, jeden díl viky, a dva díly ovsa, to se všecko dohromady semele.
Setí vodnice schvaluje se dle těchto sdělených zkušeností, letošního roku jistotně samo sebou každému starostlivému hospodáři, ježto se již s měřicí chlebové mouky tak daleko vystačí, jako bez ní se třemi, čtyřmi neb pěti měřicemi. Pouze o to se jedná, aby si každý pro rozšířenější setí vodnice semeno záhy opatřil. Sůl a kmín zlepšuje chuť chleba z vodnice. Aby náramným přimíchováním vodnice chléb tuze nenavlhl, aneb jak se říká, klihovatý (brousek) nebyl
