dáře, jsa přesvědčen, že pozorování jeho může býti církvi prospěšno. Poslal do Říma své tabulky známé vůbec pod jménem Tabulae prutennicae, jakož i výpočty a pozorování potřebné.
Clavius mluví o nich s obdivem ve svém díle o opravě kalendáře: „Jediný, praví, od nepaměti lidské, Mikuláš Koprník, slovutný mathematik našeho věku, spojiv pečlivě svá pozorování s Hipparchovými, Ptolemaiovými, Albategniovými, Alfonsovými, podal důkaz neuvěřitelné dovednosti připouštěje nové hypothésy. Dokázal přibývání a ubývání roku slunečního a dovedl odůvodniti tuto nestejnost. Shledal rok trochu větším než nám byl udán od Ptolemaia, trochu menším než jej shledal Albategnius. Podle jeho výpočtů rok sluneční skládá se ze 365 dnů 5 hodin, 55 minut, 57 vteřin, 40 tercí.“
Výklad o posouvání bodů rovnodennosti naznačoval potřebu, aby se určila periodická doba pohybu země kolem slunce a délka roku. Ježto bez přesného určení té věci oprava kalendáře nemohla se provésti za církevního sněmu Lateranského, Rímský dvůr vyzval Koprníka, aby se podjal této práce, která měla dáti novému kalendáři trvalý základ. Koprník zavrhuje také s té stránky učení Ptolemaiovo vynasnažil se dokázati, že trvání roku zvaného tropickým, upravené podle návratu ročních počasů, bylo by vždy nejisté a měnivé, ježto