76
vyhnal vodu do výše kostelní věže. Obyvatelé, kterým bylo až dotud choditi daleko pro vodu, dostávali ji teď potrubím rozvedeným na vše strany.[1] Obec pamětliva jsouc tak velikého dobrodiní dala postaviti u paty stroje kámen, na němž dala vyrýti jméno svého dobrodince.[2]
Proto také služby, které prokazoval vůkol sebe, získávaly mu lásku všech. Zároveň pověst učencova šířila se daleko a obraceno se k jeho osvícenému duchu pokaždé, když povstala důležitá nějaká otázka v té pamětihodné době, kdy se cítila potřeba zkoumati pravdivost podání a opravovati zvyklosti opřené o neúplné základy.
Když na koncilu Lateranském pojednáváno o otázce opravy kalendáře, zvolena v té příčině komise za předsednictví biskupa Pavla Middleburského, který dopsal Koprníkovi dovolávaje se jeho rad a vědění. Hvězdář polský nechtěl jednak dáti své dílo ještě na veřejnost; jednak však nemohl zůstati lhostejným k vyzvání, jež ho docházelo z Říma. Musil sděliti se o ovoce svého badání s církevním sborem, který se zabýval opravou kalen-
