72
theorie. Erasmus Rheinold ve svém rozhovoru o soustavě Ptolemaiově vyslovuje se co nejlichotivěji o Koprníkovi, byť ho nejmenoval; nazývá jej mistrem věhlasným, jehož dílo, určené obnoviti astronomii, jest očekáváno s nejživější netrpělivostí. Mluvě o jistých pohybech nebeských, jejichž důvod ještě nebyl nalezen, dodává, že otázky ty čekají nového Ptolemaia, i doufá, že tento výtečník vzejde z Pruska, neboť tam žije muž, jehož božskému důvtipu bude žehnati veškeré potomstvo.
Savérien nám však vypravuje, že přes ochranu svého ujce, biskupa, Koprník nemohl učiniti mír s mocným řádem Německým, n ž když slíbil, že napříště více se bude zabývati bohoslužbou a chudými nemocnými, a že bude věnovati astronomii jen čas, kdy nebude míti zhola co dělat.[1] Bylo to opravdu dosti zvláštní postavení pro hvězdáře, připomínající poněkud otázku, kterou podivínská choť lorda Byrona dala svému manželu tážíc se ho, dokud prý bude skládati verše! Ale Koprník měl ke studiu lásku; nad to skvělý duch vládl pod jeho čelem, srdce oddané bilo v jeho prsou.
Život tohoto znamenitého muže vybízí nás ob čas zastaviti se v této biografii, abychom obrátili na naše obecné vychování úvahy, jež nám vnuká. Tak můžeme poznamenati zde,
