rana měsícem. V měsíci listopadu roku 1500 pozoroval v Římě zatmění měsíce. Máme od něho jiná pozorování zatmění z let 1511, 1522 a 1523, pozorování Marsa z let 1512, 1518 a 1523, pozorování Venuše r. 1529, pozorování Saturna z let 1514, 1520 a 1527, pozorování Jupitera z let 1520, 1526 a 1529. Tato pozorování neměla za účel studovati fysikální složení oběžnic, neboť dalekohledy ještě nebyly vynalezeny, nýbrž určiti jejich přesné postavení na obloze. Máme rovněž od Koprníka pozorování stálic, určená taktéž stanoviti jejich postavení na sféře nebeské, srovnati je s Ptolemaiovými a činiti závěry o šikmosti ekliptiky, o předstoupání (vlastně couvání) bodu jarního (praecessi ekvinokciální) a zdanlivých pohybech oblohy.
V Římě setkal prý se Koprník se slavným astronomem Regiomontanem a setkání to prý jej povzbudilo v jeho povolání hvězdářském.[1] Ba tvrdilo se příliš lehkovážně v té příčině, že za svých rozmluv s věhlasným učencem získal si jeho úctu a měl s ním užitečné hovory.
- ↑ Velice jsem se podivil, že jsem našel opět tento omyl v díle učeného vědce Bertranda, stálého tajemníka Akademie věd a člena Akademie francouzské. Zdá se, že pochází od Saveriena, vědeckého historika minulého století. Snad pouhá chyba tisková jej původně způsobila (místo r. 1476 tištěno 1496 za rok úmrtí Regiomontanova).
