1464. oženil se s Barborou Wasselrodovou, sestrou biskupa Warmínského, a dostal věnem dům v ulici sv. Anny.
V tomto domě narodil se r. 1473 jeho syn hvězdář, jemuž dáno jméno Mikuláš po dědovi. R. 1465 otec jeho byl jmenován radním města Toruně a zemřel r. 1483.[1] Koprník je tedy synem polského pekaře. Jeho nástupce v dějinách hvězdářství, Tycho Brahe, byl z nejstarší šlechty dánské. I vizme rozdíl: pekař dal si záležeti, aby dal vzdělati svého syna od prvních jeho let. Otec Braheův naopak ze šlechty, která pokládala za zbytečné a sebe nedůstojné učiti se čísti a psáti, odepřel svému synu i vyučování v latině. Stali se oba učenými a slavnými, ale svou prací osobní.
Věda nebyla tehdy tak rozšířena, jako jest za našich dnů, ale kdo tušili její zajímavost a vzdělávali se vědecky, pracovali opravdověji než-li se děje nyní. Možno poznamenati, že cena vědění nezáleží tak v rozsáhlosti toho, co víme, jako v dobrém toho užití. Z čehož jde, že troška přesné vědy dobrého zrna jest s hlediště praktického tisíckráte cennější nežli povrchní vědomosti nejrozsáhlejší. Co se týče všedního tvrzení, že za našich dnů věda tak jako vtip běhá po ulicích, má ono v sobě zajisté trochet pravdy; ale mělo by se dodati,
- ↑ Czynski: Koperník a jeho práce.
