34
jej na další studie. Tato léta mládí míjela podle obyčeje za studování starých řečí a literatury.
Zachoval se od něho uhlazený latinský překlad listů Theofylaktových. Vytvořil si čistý methodický sloh, nadaný leckdy velikým půvabem literárním, když námět se propůjčuje výmluvnosti, jak brzo budeme moci posouditi.
Můžeme poznamenati v té příčině, že, ač učení mrtvým jazykům zabírá ještě příliš mnoho místa v osmiletém vyučování našich gymnasií na úkor positivních vědomostí, které činí hlavní podíl lidstva, nebylo by přece dobře docela je odstraniti. Naše moderní řeči pocházejí ze starých.[1] Aby se psalo čistým jazykem, jest nezbytno znáti původ slov, a abychom měli představy obecné, jest prospěšno vytvořiti si vkus ve společnosti velikých duchů.
Osmnáctiletého Koprníka poslal ujec na universitu Krakovskou, aby tam studoval lékařství. Tomuto povolání mínil nejprve se oddati. Byl zapsán na této slavné universitě pod názvem Nicolaus Nicolai de Thorunia.[2] Čas jeho, věnovaný hlavně naukám, které měly mu opatřiti doktorát, zabíralo z části také studium filosofie a mathematiky.
