26
mě, nesmrtelný Krištof Kolumbus objevoval Nový svět, koule zemská se odhalovala ve všech svých tvářnostech zrakům dobrodružné vědy a duch lidský znaje na příště přímo i zkusmo kulovitost země a její osamocenost v prostoru, nabýval základu nejpodstatnějšího, aby se připravil na pochopení jejího pohybu.
Šťastnou shodou okolností největší události dějinného postupu lidstva setkaly se v této právě době. Probuzení svobody náboženské, vývoj ušlechtilejšího citu v umění a poznání pravé soustavy světové hlásaly souběžně s velikými podniky námořními věk Kolumbův, Gamův a Magellanův.
Koprník dosáhl dvacátého prvního roku a konal svá pozorování v Krakově s hvězdářem Vojtěchem Brudzewskim, když Krištof Kolumbus objevil Ameriku. V roce, který následoval po smrti velikého plavce, nacházíme jej opět v Krakově, an se zabývá převracením všech představ nabytých o astronomii, po šestiletém pobytu ve městech Padově, Bologni a Římě. Rok 1543, který spatřil vyjití jeho nesmrtelného pojednání de Revolutionibus orbium celestium, spatřil také vyjití díla Vesalova De Corporis humani fabrica, které utvořilo anatomii lidskou.
Soustava zdánlivostí, mínění o nehybnosti koule zemské a pohybu nebes panovaly tedy, jak jsme právě řekli, ještě před třemi sty let od r. 1500 do 1600 za doby Františka I. (fran-
