když obraty jsou delší, pořad sfér shora počínajíc bude takovýto:
„Na místě nejvyšším nalézá se sféra stálic, sféra nepohyblivá, objímající souhrn všehomíra. Mezi planetami pohyblivými první je Saturnus, potřebující třiceti let ku svému obratu. Po ní Jupiter vykonává svou pouť průběhem dvanácti let; následuje Mars potřebující dvou let. Ve čtvrté řadě jsou země a měsíc, které za rok dojdou ku svému východišti. Páté místo ujímá Venuše potřebující tří čtvrtí roku, aby vykonala svou cestu. Merkur zaujímá šesté místo pořadu; potřebujeť toliko osmdesáti dní na opsání své dráhy. Uprostřed všech sídlí slunce. Kdož mohl by v tomto velebném chrámu zvoliti jiné a lepší místo pro tuto zářící pochodeň, osvětlující všechny oběžnice s jejich družicemi?
Ne bez důvodu jmenují slunce světlem světa, duší a myslí všehomíra. Stavíce je do středu planet jako na stolec královský necháváme mu vládu nad velikou čeledí těles nebeských.“
Toto místo je z nejkrásnějších v knize Koprníkově; ono svědčí více než kterékoli jiné snad o častém styku se spisovateli latinskými, v jejichž společnosti si liboval vynikající jeho duch, i nemohu odolati potěšení uvésti je zde do slova. Tuto jest znamenitý ten úryvek:
„Prima et suprema omnium est stellarum fixarum sphaera, seipsam et omnia continens…
