jen zdvojnásobila jeho odvahu a zjednala mu příležitost, aby vyvinul prostředky svého důmyslu. Prostředky, jichž bylo užito, nemohly vésti k cíli. Uměl je nalézti sám v sobě: vynašel methodu známou dnes jménem počtu differenciálního, a zjednal tak prostředky badání, které se mají k těm, jichž se užívalo před tím, tak jako parní stroj k živým motorům, které nahradil.
Hlavní dílo Newtonovo jest, že dokázal, že příčinou vznášení se země a všech hvězd v prostoru jest určitá, vypočítatelná síla, jíž ubývá v převráceném poměru ke čtverci vzdálenosti a kterouž nebeská tělesa na vzájem se přitahují, se pohybují a se udržují v rovnováze neviditelné sítě.
Měsíc není nic jiného než dělová koule vržená vodorovně ve výši 96000 mil, opisující svou vlastní tíhou k zemi křivku místo čáry vodorovné a padající o 1 a dvě třetiny millimetru za vteřinu, ana probíhá v též době 1 kilometr. Kámen vyzdvižený do té výše a ponechaný své vlastní tíži padal by za první vteřinu pádu zrovna tolikéž o jednu a dvě třetiny millimetru. Všechny výpočty se shodovaly na důkaz totožnosti síly, která udržuje hvězdy tíhou. Takto věda poznala jsoucnost a způsob bytí všeobecné přitažlivosti, gravitace, síly vskutku světové, jelikož působí od nejnižších pohybů, které se dějí na povrchu
