Přeskočit na obsah

Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/201

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
199


Arago oznamuje, že r. 1807 císař Napoleon jda Toruní přál si osobně sebrati vše, co podání zachovalo o Mikuláši Koprníkoví. Zvěděl, že dům slovutného hvězdáře jest zabrán tkalcem. Dal se tam dovésti. Obydlí to skrovníčkého vzhledu skládalo se z přízemku a dvou pater. Všecko tu bylo zachováno v prvotním stavu. Podobizna velikého hvězdáře byla zavěšena nad postelí, jejížto šerkové záslony pocházely z dob života Koprníkova; jeho stůl, skříň, dvě židle, veškerý nábytek učencův tu byl! Císař tázal se tkalce, zdali by mu chtěl prodati podobiznu velikého muže, kterou by byl dal přenésti do musea Napoleonova v Louvru; ale řemeslník nesvolil, neboť pokládal tu podobiznu za posvátnou relikvii, která přináší štěstí. Císař nenaléhal maje úctu k této tklivé pověře.[1]

Odcházeje z domu Koprníkova Napoleon šel do kostela sv. Jana navštívit hrobu autora díla „O obratech“. Dal jej pečlivě opraviti a přenésti vedle hlavního oltáře, aby naň bylo viděti v kostele odevšad. Práce ty se vykonaly na útraty Napoleonovy.

Staszye, předseda Společnosti Přátel Nauk ve Varšavě, pojal r. 1820 myšlenku postaviti


  1. Na observatoři pařížské jest veliká podobizna Koprníkova, malovaná r. 1735 podle původní podobizny zachované v knihovně toruňské, pod níž se čte prvotní hrobní nápis skrovného náhrobku kanovníkova, námi výše uvedený.