se země pohybuje; jiní jmenují Iketu Syrakusského původcern tohoto mínění.[1]
Koprník dodává v též epištole: „Postea et apud Plutarchum inveni quosdam alios in ea fuisse opinione, cuius verba, ut sint omnibus obvia, placuit hic ascribere.“ „Potom i u Plutarcha jsem našel, že někteří jiní byli toho mínění“… Řecké místo u Plutarcha jest bezprostředně uvedeno Koprníkem, který končí větu předešlou ohlašuje slova Plutarchova.
Podáváme zde toto místo. Je to 13. kapitola knihy III. v jeho pojednání o míněních filosofů, nadepsaná „O pohybu země“.
„Ostatní filosofové mají za to, že země jest nehybná, ale Pythagorovec Philolaos praví, že se pohybuje kolem krajiny ohně opisujíc šikmý kruh jako slunce a měsíc. Herakleides Pontský a Pythagorovec Ekphantos dávají zemi pohyb, ne že by přecházela s místa na místo, ale že jest jako pevné kolo točící se o svůj střed, a pohyb ten se děje od západu na východ.[2]
Takové jsou zprávy starého věku, k nimž Koprník odkazuje ve své předběžné epištole. Ve své knize I. kap. V. připomíná týchž filo-
