104
60 dílů; bývala rozdělena na 12 dílků, z nichž každý představoval 5 minut obloukových. Aby odhadli zlomky těchto dílů, Tycho, Nonnius a Vernier pojali později myšlenku naznačovati rozdělení doplňkové na okraji pravítka nebo kruhu či na úhloměru, kteréžto rozdělení dovolovalo jíti v přesnosti až k minutám obloukovým, ba i dále.
Z různých přístrojů vynalezených na měření úhlů a posic astronomických, nejslavnější bylo astrolabium, sestrojené Hipparchem v 1. století před naším letopočtem, a jímž daly se přímo určiti polohové délky a šířky hvězd.
Jako hvězdáři jeho doby, Koprník sestrojil si ku své potřebě čtvrt kruhu, pravítko mimohledné (parallaktické) a jiné dřevěné nástroje, jejichž principy podal a jejichž sestrojení učil Ptolemaios. Astronom alexandrijský byl pravidlem ještě po 14 stoletích. První zbližovací skla byla sestrojena teprve r. 1590 od middelburského výrobce brejlí (v Hollandsku), Zachariáše Jansena, a byla uvedena do služeb veřejnosti teprve r. 1606 od Jana Lippersheye, rovněž brejlaře middelburského, a teprve roku 1609 Galilei první užil nového nástroje v astronomii: hned od prvních pokusů objevil skvrny na měsíci, skvrny na slunci ukazující jeho otáčení, a 4 souputníky Jupiterovy. Nicméně staří hvězdáři ho nenásledovali a mnozí z nich zemřeli nechtěvše ani zkusiti dalekohledu jsouce přesvědčeni, že jest spíše škod-
